Názory ekonomů na změnu financování Evropské unie (EU) se různí. Zavedení evropské daně by mohlo zvýšit zájem obyvatel EU o volby do evropských struktur a dění v nich, ale zároveň by mohlo omezit rozhodování o zdanění na národní úrovni. Vyplývá to z názorů odborníků, které oslovila TASR.
Podporovateli zavedení evropské daně jsou dva nejvyšší představitelé bruselské administrativy, předseda Evropské komise (EK) Jose Manuel Barroso a nově zvolený prezident unie Herman van Rompuy. Jednou z alternativ je, že evropská daň, která by mohla nahradit členské příspěvky států, by byla zlomkem z placené daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní z paliv.
„Cena za financování Evropské unie by tak byla jejím obyvatelům lépe viditelná, zároveň i transparentnější než v současnosti, kdy příspěvky do společného rozpočtu EU putují nejprve jako daňové příjmy do rozpočtů států, odkud pak směřují do Bruselu,“ řekl TASR hlavní analytik Volksbank Slovensko Vladimír Vano. Podle něj viditelnost daňového příspěvku k fungování EU na každém účtu v rámci zaplacené DPH či spotřební daně by mohla zvýšit zájem veřejnosti o aktivní podílení se na směřování unie například ve formě zvýšené účasti na volbách do europarlamentu, ale i citlivějšího vnímání medializovaných témat týkajících se nehospodárného nakládání se strukturálními fondy. „Úvahám o posílení takového přímého zdroje financování by však zřejmě měla předcházet důkladná rozpočtová reforma výdajové strany. Reformy na výdajové straně jsou zřejmě žhavějším a prioritnějším tématem než úvahy o změně způsobu financování unie,“ dodal Vaňo.
Nepořádek ve výdajích unie je důvodem, proč Radovan Ďurana z Institutu ekonomických a sociálních analýz (INESS) považuje úvahy o zavedení evropské daně za neadekvátní. „Evropský účetní dvůr již 15krát po sobě odmítl podepsat čerpání rozpočtu unie kvůli nesrovnalostem ve výdajích. Vzhledem k rezervám ve výdajích by se proto mělo uvažovat spíše o snižování jejích celkových příjmů,“ uvedl pro TASR Ďurana.
Myšlenku společné evropské daně kritizuje i hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Brusel se snaží léčit hospodářskou krizi fiskální expanzí neboli zadlužováním států a pumpováním peněz jako ekonomiky. Zároveň s tím ale přichází s fiskálně restriktivním opatřením, když chce peníze z ekonomik opět stahovat. Jako důvod nakonec opět uvede krizi,“ konstatoval pro TASR Pikora. Podle Ďuranu je za možným zavedením evropské daně spíše politická než ekonomická úvaha. „Z pohledu běžného Slováka by zavedení evropské daně znamenalo ztrátu možnosti alespoň v národních volbách ovlivňovat vlastní daňové zatížení,“ uzavřel ekonom.